Nejvěrnější čtenář mého blogu má dneska narozeniny. Takže milý tati, tenhle článek píšu speciálně pro tebe, protože se mě vždycky ptáš, kdy už bude další a já říkám že nevím a ty pak stejně s neomylnou pravidelností klikáš na záložku mého blogu ve vyhledávači a navštěvuješ ho skoro tak často jako stránku Canon Rumors, jejíž články bys dovedl ocitovat i nazpaměť.
Původně jsem se teda snažila sdílet hlavně zážitky z cestování, jenže nejen že jsem už milion let nikde nebyla, ale taky tě evidentně mnohem víc baví číst si o nesnázích své dcery s internetovými nákupy než o tom, jak stopuju po Evropě. No jo, já to beru, že ta cesta ze třetího patra do přízemí pro zásilku je o něco bezpečnější, ale letní plány kvůli tomu neměním. Každopádně pryč od třecích ploch, chceš si číst o tom, jak se sama sobě musím smát, máš to mít.
Já vs. technika
Podle mě bych neměla chodit do Apple storu. Minimálně ne bez doprovodu. Když jsem měla pár let zpátky čerstvě svůj první iPhone, stalo se mi, že mi telefon z ničeho nic přestal vyzvánět. Zkrátka ať mi volal kdokoliv a ať jsem měla zvuk jakkoliv nahlas, nezvonil. Střídavě jsem zapínala a vypínala mobil i tichý režim a pak se to vydala řešit na pobočku.
Pán v obchodě si vyslechl můj problém, názorně se přesvědčil o tom, že mi mobil opravdu nezvoní a jal se hledat příčinu. "Možná to bude tím obalem," napadlo ho, že mám moc bytelný kryt (což je mimochodem důsledek mamčiny praktické výchovy), ale ani bez krytu se neozvaly líbezné ehm pozérské tóny iPhonovského vyzvánění. Tak telefon chvíli dál zkoumal. Naštěstí se ukázalo, že obava z nutnosti reklamace vadného kusu byla zbytečná. "Stačí, když si vypnete režim nerušit, to je ten měsíček, co vám tady svítí," oznámil mi a přijde mi, že v momentě, kdy jsem opouštěla tu prodejnu jsem musela mít vlasy aspoň o dva odstíny světlejší než normálně.
Podobně jsem chtěla reklamovat i svůj druhý iPhone, jen co jsem vyšla z prodejny a nasedla do tramvaje, zase jsem se tam vracela, protože mi přišlo, že příchozí hovory jsou v něm strašně špatně slyšet. Naštěstí jsem si cestou ze zastávky všimla, že to má prozaický důvod, nesundala jsem z telefonu ochrannou fólii, který překrývala reproduktory.
Tak jsem chtěla jít pro změnu reklamovat bezdrátová sluchátka, která se s novým telefonem ne a ne spárovat. Respektive jsem si k nim už stihla dokoupit redukci, abych je mohla manuálně připojit. Ségra naštěstí tušila, že problém nebude v těch sluchátkách.
"Přestal mi fungovat Bluetooth ve sluchátkách, tak jsem teď byla v Datartu a koupila jsme si redukci na iPhone, ale asi jí vrátím, protože koukám, že na Alze mají kabel jack-lightning, kterým by měly jít propojit sluchátka napřímo s telefonem. Je to i tak otravné, že budu muset telefon a sluchátka propojovat drátem, ale aspoň bude jen jeden. V Datartu mi řekli, že potřebuju dva."
"Počkej, počkej, to je blbost, že ti to najednou přestalo fungovat. Nic nekupuj, první kouknu na ty sluchátka."
"Ale fakt mi to nefunguje a já zas neumím fungovat bez sluchátek."
"Počkej, přečtu si k nim návod ... Když to páruješ, svítí ti modře?"
"Ne, proč? Ony to umí svítit modře?
"Tady v návodu píšou, že když je páruješ s novým zařízením, musí ti svítit modře."
"Ahaaa, vidíš to jsem nečetla."
"Moniko!"
(pozornější čtenář si všímá, že tímto zvoláním končí řada našich dialogů :))
Tak jsem šla ten nově koupený kabel zase vrátit a máme díky této mé neprozřetelné koupi na bytě toustovač. V Datartu mi totiž odmítli vyplatit zpátky hotovost, tak jsem musela redukci za něco vyměnit.
No ale pryč od mých intelektuálně slabších chvilek. Píšu i o jiných věcech, jen ne vždy sem na blog. Nedávno jsem třeba shrnula své zkušenosti s dobrovolnictvím na webové stránky projektu Demokratická škola, do kterého jsem byla zapojená jako lektorka. Nesnažím se v něm být prvoplánově vtipná, ale zato v něm sdílím své dobrovolnické zkušenosti a v ideálním scénáři tím někoho dalšího motivuju k chycení se podobných dobrovolnických výzev.
Koukněte. Není to nakonec úplně blbý. No jo, tohohle vnitřního kritika mám po taťkovi stejně jako přesvědčení, že Porsche 911 je jedno z nejhezčích auto. Tak to Porsche ti tati letos k narozeninám nedám, ale neflákám se, tak třeba jednou ... každopádně všechno nejlepší! :)