Přišlo jaro, dvouciferné plusové teploty, v únoru, v Norsku, fakt! A víte jak se říká, že s jarem přichází nové impulsy, nový život, tak to je taky fakt. Akorát v mém případě jsou tyhle nové impulsy jen eufemismus pro nové povinnosti. A s těmi je těžší stíhat blogování. Dnešní článek tak bude spíš takové fotografické flashbackové okénko do zimní Voldy. Teď už "archivní" fotka zamrzlého jezera :)
2 Comments
"Bude se ti tam líbit," říkala mi profesorka před odjezdem na Erasmus a ukazovala na pohled Volda - the place you will never forget, který měla vystavený v kabinetu. A taky že jo. Když jsem se jednou po práci v Rokkenu dala do řeči s Norem, celkem trefně vystihl, co dělá z Voldy místo s tak jedinečnou studentskou komunitou: "Ono tu vlastně nebylo co dělat. A tak se studenti začali scházet, jen tak. A začali vymýšlet, co by v tomhle zapadákově dělali. A v hlavě se jim zrodil nápad vytvořit tenhle klub, sociální středobod místních vysokoškoláků."
Lovíme záběry na fotografické vycházce k jezeru
Když se vydáte studovat do cizí země, nehledě na to, kam máte namířeno, jedno mají dle mého všechny cesty za hranice společné - fáze. Prvních pár dnů, možná týdnů si budete říkat, co tam sakra děláte. Nemít v hlavě tu informaci, že tohle není jen obyčejná dovolená, ale téměř půl roku trvající studijní pobyt, nejspíš byste spokojeně chodili po městě s foťákem v ruce a snažili se načerpat co nejvíc místní atmosféry, než se zase vrátíte do zaběhlých kolejí. Když se ale najednou ocitnete na "těch druhých" kolejích, totiž na těch se starými neútulnými pokoji. A ještě si musíte obléct alespoň tři vrstvy, abyste se zahřáli, to nadšení z nového prostředí není zas tak valné.
|
|