Zbývá mi poslední kapitola Naučeného optimismu, prolítla jsem knížku o vysoce citlivých lidech a na stole mám rozečtenou další s názvem Emotional agility. Jinými slovy, fakt se snažím nechtít rozbíjet ty porcelánový talíře, o kterých píšu v přechozím článku. Beztak máme jenom ty keramický z Ikei, který jsou při vrhání proti zdi překvapivě bytelný a spíš do ní udělají důlek, než by se rozbily, říkal(i)...
Občas bych si přála mít svůj Box in the Ocean, ale mám jen anonymní instagramový účet, na který čas od času sdílím trošku své poezie (a tiše obdivuju umělecký talent Anny Akany, která tvoří videa jako tohle nebo tohle). Taky jsem se naučila o svých pocitech vcelku otevřeně psát a mluvit. Dělám to i v nově nahraném díle podcastu Kratochvíle, který je věnovaný emocím a intuici. Poslechnout si ho můžete tady. :)